Poradna lásky  

,,Haló, je tu někdo?“ ozývalo se palounkem ještě než se na horizontu ukázala slečna Jitřenka.

,,Haló, trpavílci? Oni jsou ještě v postýlkách - či co!“ volal jsem na své kamarády.

 

   ,,Co tě k nám přivádí tak časně, panáčku, že jsi celičkej přivedenej?“ divila se Krasomálka, která rozespalá vyšla z chaloupky.

   ,,Dobré ráno, vedu návštěvu. Tento mladík se jmenuje Dalílek a moc prosí o radu. Prozradil jsem mu včera večer, že zde u vás máte PORADNU LÁSKY. Prosím, pomůžete mu?“ třel jsem dlaněmi o sebe, tak jak to my lidé děláme, když škemráme.

   ,,Sic PORADNA LÁSKY ještě nestojí, ale chvilinku posečkejte, hned pošlu svou chaloupku na druhý břeh potůčku a pak si hocha vyslechneme!“ oznámila mi trpavílka.

 

Mládenec s očima na vrh hlavy, hleděl na kouzelnou chaloupku.

Když se proměnila ne požadovanou instituci, přistoupil ke mně a nesměle se zeptal:

,, Jsem blázen, nebo se mi to zdá?“

,,Ani jedno, vše je realita mého světa!“ odpověděl jsem pyšně.

 

   ,,Tak jsem zde, pozvi ho dál, ať je pozvaný a může spustit, ať jsou ta slůvka spuštěná!“ hleděla Krasomálka na návštěvníka, který ji však neslyšel.

Až když jsem mu věty trpavílky zopakoval, rozpovídal se.

  

,,Před pár dny jsem potkal dívku, ta dívka je vážně vzácnost sama,“ prozradil mládenec.

  

,,V PORADNĚ LÁSKY, odpoví na otázky, jak to že náhle zrůžověl svět,“ pravila trpavílka poletující okolo mých uší. Zhluboka se nadechla a dodala:

   ,,Jen jediná paní umí zabarvit svět na růžovo! Ať ti obříku Dalča odpoví, kolik je dva a dva?“

  

,,Pět!“ zazněla strohá odpověď mladíka, hned jak jsem se jej zeptal.

 

   ,,Hečinky, tak to chválím, ať je to pochválené, jen v Poradně s láskou, znají odpověď správnou, jak to že náhle dotkneš se hvězd!“ přiletěla se svými slovy Chválinka.

   ,,Hvězdy jsou mým koníčkem,“ chvástal se mladík, když jsem slova trpavílky zopakoval.

   ,,Pro zamilované jsou hvězdy třpytivé jiskřičky naděje,“ kývala hlavou Tichunka a všichni ostatní se divili, co že se to stalo, že promluvila.

 

   Mladík si utřel nos a prozradil, že už se mu plete noc a den, skutečnost a sen.

   ,, Všechen bol i žal jsou pryč,“ dodal jedním dechem.

  

,,Bez nadsázky v PORADNĚ LÁSKY dostaneš k tajné zahradě klíč,“ prozradil Radovánek, který se vznášel ve dveřích a poručil mi, abych podal mladíkovi lesknoucí se klíček.

  

 ,,Nač mi bude tvůj klíček, vždyť je tak malý, že se s ním nedá odemknout žádný zámek?“ divil se návštěvník.

Slibunka se v letu protočila v kole a vesele pravila:

   ,,Obříku slibuji, a je to slíbené, potěšíš hocha zprávou, a bude potěšen…, zrovínka teď jen pro něj začaly skály pět! Zeptej se ho, jestli je také slyší?“

   ,,Skály přece nemluví, jak mohou zpívat,“ tvářil se nechápavě host.

 

Krasomálka se usadila na mé dlani a s úsměvem mi prozradila další otázku.

    Tak jinak, ať nám poví, kdo led a sníh proměnil v med?“ koulela očima trpavílka.

   ,,Přeci ta dívka, kterou miluji!“ tvářil se nechápavě mládenec.

   ,,Skoro správně, ale…?“ nedořekl jsem svou větu. Mládenec opravil svou odpověď.

,, Nebo, že by to byla láska, která mi propůjčila ony city?“

,, To je správně,  proto musíš jít za ní a vše jí vypovědět. Pamatuj, opravdovou lásku potkáš jenom jednou v životě. Pro žádnou jinou dívku už ti paní Láska nedá tolik citů. Proto neváhej a jdi za svou opravdovou láskou!“ zopakoval jsem slova Krasomálky.

 

   ,,Nezvládnu to, jsem moc nesmělý!“ mračil se hoch.

   ,,Víc ti poradit nemůžeme, cestičku ke svému štěstí si musíš vyšlapat sám!“ řekl jsem důrazně a čekal, zda trpavílci ještě něco nedodají.

,,Cestičkuj šlapánek, větičkuj říkánek, dívenkuj pozvánek, palounkujte návštěvník!“

,,Hatmatílek ti vzkazuje, že máš jít za onou dívkou, vše jí říct a pak i sní přijít sem na palounek na návštěvu.“

,,Jo Hatmatílek?“ děsil se překvapený mladík.

 

   ,,Takových špatností vy lidé vydržíte a říct někomu o svých citech je problém? To snad ne! Ať neváhá a utíká za tou dívkou, přeci není takový srabíček!“ domlouval chlapci mým hlasem Radovánek.

 

    Tvořílek přelétl potok, a hlasitě na mě zavolal. Když jsem k němu došel, ukázal na předmět ležící na zemi a pravil.

   ,,To je prstýnkovník, prstýnek na čtyři prsty. Vymyslel jsem ho, aby byl vymyšlený, pro obzvláště zamilované tvorečky, tak ať si ho mládenec vezme, ať je vzatý!“

 

Odnesl jsem podivnost nešťastníkovi a vyřídil mu slova Tvořílka.

   ,,Moc děkuji, co jsem dlužný?“ zářil mladík.

   ,,Schůzku s dívkou, kterou miluješ!“ špitla Krasomálka a Tvořílek mrkal oběma očima najednou, abych to chlapci přeříkal.

   ,,Splatím vám tento dar, půjdu za tou vzácnou dívenkou a…?“ řekl přesvědčivě hoch, poklonil se, rozloučil se a odešel do svého městečka.

   

Když se PORADNA LÁSKY opět vrátila do původní podoby a odťapala na místo, kde ještě ráno stála, přitočila se ke mně Slibunka.

   ,,Věřím, že pro toho mládence, co tu dnes byl, bude láska tím největším štěstím. Jak je to opravdu na tomto světě s láskou?“

 

,,Všechno je to jinak. Řekněme, že toho zamilovaného, potká štěstí a ona dívka ho také bude milovat. Za pár měsíců začnou spolu žít v jedné domácnosti a za dalších pár měsíců se zase rozejdou, protože láska vyprchá a jeden na druhém začne hledat samé špatnosti, i když si je většinou jen vymyslí, aby tomu druhému ublížili. Tak takhle končí většina lásky na tomto světě!“ dodal jsem smutně.

,,No to je hrozné na naší Moudré planetě nic takového není, ale my to tam máme dosti odlišné než vy tady, o tom jindy!“ usmála se Slibunka a dodala:

,,Slibuji, že proto mě napadlo postavit také GALERII ŠTĚSTÍ, kde by bylo vše, co oni tvorečkové považují za štěstí, aby si každý vybral to své, chápeš?“

 

,,Chápu, to je skvělý nápad! Už se těším na zítra, zatím všem přeji dobrou noc a raději běžte také spinkat. Ahojda!“ rozloučil jsem se a odešel do svého domečku.

 

Papánek…

Mé motto:

Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.     

Pokud není uvedeno jinak, vše na těchto stránkách vytvořil