PÍSNIČKY  PRO  HEZKÉ  VÁNOČNÍ  CHVILIČKY      (Písničky se automaticky otevírají na nové kartě)

Kde bydlí Mikuláš ... zpěv Anna Klasová...text, hudba Leon                           Čert ... zpěv, hudba Víťa Řípa ... text Leon

  Mikuláš ...text, hudba Leon                                                                                      Přichází Mikuláš...text, hudba Leon

Dvě nové vánoční říkalky

Vílek a jeho vánoční přání... text, hudba Leon
Vánoční stromeček... text, hudba Leon

Vánoční písně

Přijde k nám Ježíšek ... zpěv Jana Kleinová ... text, hudba Leon

   Pro Tebe Ježíšku ... zpěv, hudba Špacír ... text Leon

Píseň od Ježíška... zpěv, hudba Víťa Řípa ... text Leon

Jakou má podobu Ježíšek... zpěv, hudba V. Řípa ... text Leon

 

Štědrý den ... zpěv Víťa Řípa ... text, hudba Leon
Kapr Mluvka... zpěv Špacír, Jana Umanová ... hudba Špacír ... text Leon
Večeře vánoční ... zpěv Víťa Řípa ... text, hudba Leon
Vánoční tradice... text, hudba Leon
Vánoční přání ... zpěv Víťa Řípa ... text, hudba Leon
Babička ... zpěv, hudba Víťa Řípa ... text Leon

Na jesličkách klučina se batolí ... zpěv Víťa Řípa...text, hudba Leon

Jezulátko ... zpěv, hudba Víťa Řípa ... text Leon

Sněhuláček... zpěv Víťa Řípa ... text, hudba Leon

 Bílá paní Zima ... zpěv, hudba Víťa Řípa ... text Leon

Nejkrásnější dar... text, hudba Leon 

 

Jak kamarádi Větrníčka tráví vánoce

Advent je čas klidu. Pro mnoho lidí, v součastné době, je naopak předvánoční období spojeno se shonem. Úklid, nákupy, pečení cukroví aj.

Adventní neděle označujeme jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Tyto názvy jsou však pouze

komerční a nemají nic společného s křesťanskou tradicí. Cílem tohoto označení je nalákat zákazníky k nakupování vánočních dárků, potravin atd.

O železné neděli se v Česku rozsvěcí vánoční stromy na náměstí měst, na návsích vesnic, které většinou doprovází kulturní m program a předvánoční trhy.

V adventním čase se u nás pořádá spousta kulturních akcí, jejichž výtěžek putuje na dobročinné účely, pokud zrovna nezaháníme pandemii.

V těchto časech zejména naše ratolesti píšou Ježíškovi. Psaníčka opatří opravdovou adresou, aby se za pár dnů dočkaly odpovědi v podobě pozdravu a hlavně razítka.

V žádném dopise však není psáno, zda pod stromečkem najdou vysněný dáreček.

To zůstává tajemstvím až do oné slavnostní chviličky Štědrého dne.

Adventní kalendář

Začátkem adventu si pořizujeme nejrůznější adventní kalendáře. Nejvíce rozšíření je dětský kalendář, který pod každým svým papírovým okénkem, skrývá čokoládové pamlsky znázorňující pohádkové postavičky.

V žádném dopise však není psáno, zda pod stromečkem najdou vysněný dáreček.

To zůstává tajemstvím až do oné slavnostní chviličky Štědrého dne.

Mikuláš v Česku

V Česku je Mikuláš při nadílce oděn v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem. Zpravidla ho doprovází anděl a čert. Společně začínají svou obchůzku večer 5. prosince, kdy navštěvují rodiny i různé dětské besídky. Jejich putování většinou končí pozdě v noci, mnohdy také až 6. prosince ráno.

Mikuláš s anděly rozdává dárky v podobě cukrovinek, ovoce a malých, drobných předmětů pro štěstí.

Čerti mají na starost symbolické „strašení“ zlobivých dětí.

Anděl je z této trojice nejmladší. Měl by mít úlohu jakéhosi ochránce, který se u čerta přimlouvá za zlobivá dítka.

Ne vždy je Mikuláš doprovázen andělem a čertem. Můžete ho potkat také ve společnosti obecního policajta.

Tradice spojená s Mikulášem je velmi pestrá a krajově se liší. Společné má to, že se všichni v Česku těší spíše na zážitky než na dary.

Tyto oslavy jsou přípravou na Vánoce.

Svatý Mikuláš je uctíván jako patron dětí, studentů, lékárníků, právníků, obchodníků, lukostřelců, námořníků a vězňů.

Betlémské světlo

,,Toto světlo ve tmě svítí a tma jej nepohltila.“

Po zítřejší bohoslužbě v katedrále sv. Petra a Pavla si mohou symbol moderních Vánoc odnést do svých domovů i ostatní. Od následující soboty pak budou plamínek pokoje a míru rozvážet vlaky Českých drah po celé republice.

Betlémské světlo je plamínek, který putuje napříč Evropou. Světýlko zažehnuté v místě narození Ježíše Krista – Betlémě – k nám letos dorazí již popětadvacáté. Myšlenka šíření předvánočního pokoje a míru vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do pětadvaceti zemí světa. Tak byla založena novodobá vánoční tradice. Úplně poprvé plamínek přicestoval v roce 1986 letadlem do Lince, kde se stal součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc znevýhodněným dětem. K nám se Betlémské světlo dostalo po pádu čtyřicetileté komunistické vlády a v rukou skautů a skautek poprvé putovalo v prosinci 1989 až pod sochu sv. Václava v Praze.

Betlémské světlo pomáhají skautům rozvážet České dráhy. Mediálním partnerem je Český rozhlas. 

Jak bezpečně odnést Betlémské světlo až domů?

Ideálním způsobem je obyčejná petrolejka, ale dobře poslouží například i zavařovací sklenice se svíčkou. Nezapomeňte na několik špejlí, abyste si světlo mohli připálit.

Jak mít bezpečně uložené Betlémské světlo, aby nám doma nezhaslo, ještě před Štědrým dnem?

Jednoduchým návodem je zapálit například plamínek v karmě přineseným Betlémským světlem. Máte tak jistotu, že vám třeba nedojde olej v lampě nebo nedohoří svíčka.

Pouštíte s dětmi lodičky?

Přineste si domů Betlémské světlo a zapalte jimi svíčku ve skořápce, která vyplouvá na svou cestu. Děti si pak mnohem lépe představí, co znamená, když jim svíčka po takovém dlouhém putování napříč Evropou zhasne.

Jmelí

S vánočními tradicemi je též spojená koupě zlatého jmelí, obarvené bílé jmelí.

V každičkém květinářství vám rádi pomohou vybrat to, které má nejvíce kuliček.

Pověsti praví, čím víc kuliček, tím více peněz.

Mlsání

V těchto časech je velmi častým jevem, že rodinné příslušníky najdeme ve skříni, v lednici…, kde mlsají již napečené vánoční cukroví. Všichni dobře vědí, že se to nemá, ale nedá se odolat. V těchto dnech, až do Štědrého dne, se konzumuje nejvíce cukroví.  O samotných svátcích se již zpravidla každý krmí úplně něčím jiným a cukroví si nevšímá.

Proto již má kuchařinka Karolínka napilno. 

Mému já, trpavílkům a vílkům nejvíce chutná slepované z lineckého těsta.

Začátkem adventu se zdobí okna domů, bytů, ale také samotné místnosti.

Vánoční výzdobu vytváří různé samolepky, elektrické žárovičky apod.

Betlém

Říká se o nás, že máme šikovné ruce. Proto si spousta z nás staví své rodinné betlémy z nejrůznějších materiálů. Oblíbený je především perník, papír, dřevo, sláma apod.

Také můžeme navštívit místa, kde jsou betlémy vystavovány. Atmosféra těchto prostor se nedá slovy vyjádřit.

V Čechách také najdeme nadšence, kteří stavbě betlému věnovali (věnují) nespočet hodin svého času.

Štědrý den

Některé vánoční tradice se udržují ve všech českých, moravských a slezských rodinách.

Najdou se však domácnosti, které mají své specifické tradice.

My si dnes připomeneme ony společné zvyky.

Příprava svátečního bramborového salátu se většinou koná již 23. prosince. Jednak proto, aby se byl chutnější (uleželejší) a také, abychom na Štědrý den měli více času ne samotné tradice.

24. prosince

Naše domovy, provoní purpura a kominíček (františek).

Tento den by všichni měli držet půst. Symbolem této tradice je prasátko, které nosí štěstí.

Říká se, hlavně dětem, pokud vydrží celý den bez jediného sousta, večer uvidí zlaté prasátko.

     Přiznejme si, kdo z nás odolá svátečním pochoutkám, pod kterými se již od rána prohýbají stoly. Chlebíčky, jednohubky, ovoce, cukrátka, různé ořechy, slané i sladké pečivo atd., atd.

    V našich krajích by však na stole neměl určitě chybět chléb a sůl, ananas, kokosový ořech, fíky, datle, vánoční cukroví a vánočka.

Pořadí tradic se liší od domu k domu. Někdo chodí na procházky, někdo staví sněhuláky, jinde koukají na pohádky, staví se betlémy…, já zdobím vánoční stromeček.

Během dne si však většina z nás najde čas na tradice, které jsme zdědili po svých předcích.

Stavíme betlémy i betlémy z perníčků, šišek, žaludů, kaštanů, slámy, vystřihujeme z papíru aj.

Není výjimkou výroba jednoduchých krmítek pro ptáčky, které věrně slouží k pohoštění opeřené drobotiny, jenž neodlétá do teplých krajin.

Přišívání knoflíčku

Samotný knoflíček je v našich zemích též symbol štěstí. Pokud jej někdo přišije ke kousku látky, přeje si soudržnost své rodiny.

Házení podkovou

Kdo podkovou hodí, dozví se, zda do roka odejde z domova či nikoli.

Rozkrojení jablíčka

Toužíme najít hvězdičku, jejíž tvar vytváří jadérka a opět symbolizuje štěstí.

Házení mincí do nádoby s vodou, pro přivolání bohatství.

Hrníčková tradice

Jeden z přítomných odešel z místnosti. Když se pak vrátil, nadzdvihl jeden z převrácených hrnečků.

Ukrytý předmět určoval budoucnost. Například prstýnek nebo myrta, zásnuby či svatbu atd.

Házení střevíčku

Dívka hodí, přes rameno, za svá záda střevíček.  Pokud jej najde špičkou k sobě, dobře se vdá.

Jablíčko a sirky

Dívka do jablíčka zapíchne sirky. U každé myslí na některého z mládenců. Pak každou zapálí. 

Sirka, která dohoří nejdál, určí toho správného ženicha.

Lití olova

Olovo se rozpálilo a horké kapalo do studené vody. Z vytvořených tvarů se zkoumala budoucnost.

Znám také lidičky, kteří to stejné dělají s voskem svíčky.

Pouštění lodiček

Do skořápek z ořechu vkládáme malé svíčky. Položíme je na hladinu vody a pozorujeme plamínek, který nesmí zhasnout. Tato tradice nám prý také prozradí, co nás čeká a nemine.

Některé rodiny společně hrají klasické stolní hry.

Štědrovečerní večeře

Večeře by měla začít s první hvězdou, která se ukáže na obloze.

V tomto čase by nemělo nikdy vyset žádné prádlo. V koupelnách na sušácích atd.

V některých rodinách před večeří, v jiných až po večeři, dávají kousky slavnostních pokrmů také všem svým zvířecím mazlíčkům.

Na svátečním stole nesmí chybět talíř a příbor a sklenka pro náhodného hosta.

Samotná večeře většinou začíná slavnostním přípitkem, přáním krásných vánočních svátků, ale též celého následujícího roku.

Pod talíř si dáváme šupiny ryb, ale také mince. Šupiny si někteří z nás dávají také do peněženky a nosí je u sebe po celý následující rok. Opět mají souvislost s penězi.

Večeře se odehrává v intimním světle svíček, někde s hudební kulisou vánočních koled z rádií nebo přehrávačů.

Po nejslavnostnější večeři roku, všichni zúčastění zůstávají sedět na svých místech.

Jedna z dalších tradic říká, že od stolu první odchází hospodyně (kuchařka, kuchař), která jídlo připravila.

Menu

Někdo vaří tak zvanou kubu, jinde mají hrachovou nebo čočkovou polévku, někteří polévku nemají vůbec.

Většina z nás jako hlavní chod podává kapra společně s bramborovým salátem.  Nejsou však výjimkou i jiné ryby či masa.

Krom určené osoby, která zastupuje Ježíška, všichni ostatní odchází z místnosti ba přímo z domu.

Nastává čas, kdy všichni netrpělivě čekají na kouzelný hlas zvonečku, který nás pozve k vánočnímu stromečku. Zazáří prskavky, svíčky, zpívají se vánoční koledy.

Nastává nejkrásnější okamžik především pro děti. Vždyť se již pár týdnů těší na dárečky.

Dárky

V dnešních dobách nejsou ojedinělé drahé, až zbytečné dary.

Vytrácí se tak podstata vánoc, strávit krásné okamžiky se svými blízkými, se svými milovanými.

Na poště samotného Ježíška mají v těchto dnech napilno, přesto na nikoho nezapomenou.  

Nevěříte? Napište Ježíškovi.

Slavnostním zakončením Štědrého dne je v některých rodinách tak zvaná půlnoční.

Přesně o půlnoci Štědrého dne se v kostelech slouží mše. Vítá onen den, který je celému světu velice známí.

V Čechách je tedy samotná oslava, omylem slaví, o den dříve.

Historie českých, moravských a slezských vánoc

 

Vánoční stromeček pronikl do našich domovů v polovině 19. v  chudších rodinách až začátkem 20. Století.

V mnoha domácnostech stromek vysel přímo nad svátečním stolem a to hlavně z nedostatku místa.

Zdobil se cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a slámy.

Přírodními materiály se zdobila také domácnost.

Pekl se perník, cukrovíčka aj.

Stavěl se betlém z tehdy snadno dostupných materiálů

Pod jídelní stůl se pokládala sláma. Připomínala Ježíškovo narození na jesličkách vystlaných slámou.

Mnohdy také proto, aby v následujícím roce byla bohatá úroda.

Kolem stolu se omotával řetěz, který měl rodinu udržet pospolu.

Též dbali na sudý počet strávníků u sváteční tabule. Z tohoto důvodu se přidávala židle, talíř a příbor pro náhodného hosta.

K Štědrovečerní večeři nesměla na stole chybět vánočka (symbol bílé mouky), chléb (symbol tmavé mouky), hrách a čočka, aby se rodiny drželi peníze.

Snadno dostupní hlemýždi, byli v těchto dobách vánoční pokrmem.

Kapr s bramborovým salátem si našel své pevné místo v našem svátečním menu až počátkem 20. století.

Po večeři přilepšili kousky vánočky všem svým zvířátkům.

Také pár kousků házeli do studny. Věřili, že tak přivolají hojnost deště a tím i bohatou úrodu.

Drobečky ze svátečního stolu házeli do ohně, aby neuškodily

Dárečky byly více než skromné, představovaly úctu jeden k druhému. Obdarovaný měl radost především z toho, že si na něho někdo vzpomněl.

Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.     

(Původní pohádky, obrázky, písničky, příběhy, knihy)

Pokud není uvedeno jinak, vše na těchto stránkách vytvořil