Popletenky

Zpěv Lucie Rulcová...text, hudba Leon

 

Elf Květoděj - Kopretina

Jistě chcete poznat nejhodnějšího elfa z celé pohádkové říše.

Tento přírodní duch se staral o nejkrásnější louku a přilehlé lesy. 

,,Květoději vstávej, slyším jak na louce někdo pláče!“ volala sedmikráska, co jí hlasivky stačily.

   ,,To néé, co bych to byl za ochráncového květníka, kdyby se u mě loukovaly nešťastnice květnaté. Už pomocníkuju utíkáčkem!“  zvolal Květoděj a utíkal na louku.

Zastavil se na jejím okraji a poslouchal, zda uslyší onoho nešťastníka.

   Nic neslyšel. Zoufale se zeptal sedmikrásky:  ,,Pláčuješ ten slyšínek?“

   ,,Ano slyším ten pláč! Jde támhle odtud, jak je ten osamocený bodlák!“ radila květinka.

   ,,Pospíchánek rychlový!“ zadrmolil Květoděj a sedmikráska to po něm s důrazem přeložila:

   ,,Jo, jo! Rychle pospícháme!“

Když doběhli k osamocenému bodláku, který byl tak veliký jako sám Květoděj, poznali, že to pláče někdo úplně jiný.

   ,,Podívej Květoději, to naříká kopretina.

   ,,Co ti ten provedník bodlákoval?“  mračil se Květoděj.

   ,,Nevidíš snad? Vždyť mě tu utlačuje. Vyrostl si tu a nenechal mi žádné místo! A pořád mi ubližuje! Píchá mě, škrábe mě!“ odpověděla zalykavě kopretina.

   ,,Musím řešínkovat vymyšlenku!“ neváhal s odpovědí  Květoděj.

   ,,Já mám řešení, nic nevymýšlej a jednoduše ten bodlák vytrhni i s kořeny. To je moje místo. Je to vetřelec a ubližuje okolí!“ rozčilovala se kopretina.

   ,,Co si to dovoluješ ty malá, já jsem větší a tak si tu můžu dělat co chci. Je to jasný!“ promluvil bodlák.

   ,,Roztahovánku ti nestrpínkuju!“  řekl důrazným hlasem Květoděj a dodal:

   ,,Řěšníček já vymyšlenkuju!“

   ,,Jestli ti Květoději mohu poradit, tak přesaď kopretinu. Jistě bude ráda, že už jí nikdo nebude utlačovat, ti se nepopícháš a problém se tím vyřeší. Jen bodlák, asi bude nešťastný, že nebude mít komu ubližovat,“ radila sedmikráska.

   ,,Proč ten bodlák nevytrhnete?“ zaburácela opět kopretina.

   ,,Když jej vytrhneme, pak budeme stejní, jako je on. A to my nejsme. Navíc bychom ublížili také tobě. Poškodili bychom i tvé kořínky. A to nechceš, nebo snad ano? Když tě Květoděj přesadí, vše bude v pořádku. Ty budeš mít klid a bodlák nebude mít komu ubližovat!“ vysvětlila sedmikráska.

   ,,Tak dobrá!“ souhlasila kopretina.

   Květoděj kopretinu opatrně přesadil. Hned jí také zalil a potom se vrátil k bodláku.

   ,,Nápadoval jsem pomocnilku, pro bodlákového zlobílka!“ řekl Květoděj sedmikrásce.

   ,,Ty máš nápad, jak pomoc zlobivému bodláku?“ divila se sedmikráska

,,Asi máš pravdu, měli bychom mu nějak pomoci. Také si myslím, že není tak zlý. Určitě to stojí za pokus. Tak mi řekni, co jsi vymyslel?“

   ,,Zlobínkuje proto, že nekamarádoval poznatník! Říkánkuju jasnilku?“  zeptal se důležitě Květoděj.

   ,,Rozumím ti. Bodlák zlobí, protože nepoznal žádného kamaráda. Řekl jsi to dost jasně!“ odpověděla sedmikráska a hned se zeptala:

   ,,Co s tím chceš dělat?“

   ,,Zasemínkuju zasadilku. Vybodlákuju další vyrostlíky.“

   ,,Jo, jo rozumím ti!“ přerušila Květoděje sedmikráska a zopakovala myšlenku svými slovy.

,,Zasadíš semínka, z nich vykvetou další bodláčky, o kterého se ten starší jisto jistě postará. A tak se spřátelí. Starý bodlák bude mít kamarády, bude jim pomáhat, a proto už nebude mít potřebu někomu ubližovat. Je to tak?“

   ,,Pravduješ říkalku,“  smál se Květoděj.

Zasadil semínka bodláčku a zalil je.

   ,,Tak můžeme jít domů, beztak už je večer. Půjdeme spinkat!“ řekla sedmikráska.

Květoděj se znovu krásně usmál a vykročil ke krmelci.

   ,,Jen mám trošku strach, aby starý bodlák své kamarády nenaučil jen samé neřesti. No, snad to všechno dobře dopadne?“ obávala se květinka.

   ,,Každý by měl šancovat polepšilku!“ kýval hlavou Květoděj.

   ,,Máš pravdu, každý by měl dostat šanci, polepšit se,“ souhlasila sedmikráska.

 

Elf Květoděj                                                                       

 

Vymyslel jsem zvěromluvy a hvězdomluvy..., dále také vílky, trpavílky i skřítkovílky..., aj.