Upozornění: 

Pokud trpavílky navštívíme my lidé,nesmíme zapomínat, že po dobu návštěvy budeme stejně malincí jako naši hostitelé.

 

Půjčovna na pláč

Jenom co si na oblohu přitančila první hvězdička, Tichunka potichu vyšla ze své chaloupky.

   ,,Něco se děje, můžu ti s něčím pomoc?“ překvapil trpavílku svými slovy Zpívánek.

   ,,Nemohu spát,“ odpověděla nesměle Tichunka.

   ,,To skrze tvou Půjčovnu na pláč?“

   ,,Tak tomu jest.“

   ,,Ráda bys tvorečkům posloužila již dnešní noci, že mám pravdu?“

   ,,Je tomu tak,“ odpověděla skromná trpavílka.

   ,,Jak to chceš udělat?“

   ,,Složila jsem básničku.“

   ,,Básničku? Aha, hrdličky ji roznesou mezi tvorečky a tím se tvá Půjčovna na pláč dostane do podvědomí?“ rozzářil se Zpívánek.

,,Mohl bych ji slyšet?“

   ,,Jistě, ráda ti svou básničku zarecituji,“ odpověděla nesměle Tichunka.

 

   ,,Na začátku světa, tam kde trpavílci žijí, má Půjčovna na pláč stojí.

Nikdo však nemusí k nám, páč dobře vím, kdy kdo chce jaký mít pláč.

  Přiznávám, na lásku pláč nepůjčuji ráda, vždyť ta vzácná madam má kráčet se štěstím.

Na bolest, žal slz nejvíc tu mám, dobře vím, že jsou sortimentem žádaným.

Vlastním Půjčovnu na pláč, všechny druhy tu mám,

též slzy různých rozměrů, vyhovím všem klientům.          

  Duhovou cestou, posel ke každému dorazí, aby beze slov půjčil slzy, slzy dle přání.

Zbytečné budou se ptát, co je vlastně zač, oplátkou nic nemusí dát, pro všechny zdarma je pláč.“

 

   ,,To je krásné,“ žasl Tvořílek stojící u potoka.

   ,,Co tu děláš, proč nespíš?“ zvedal obočí Zpívánek.

   ,,Nemohl jsem usnout, musel jsem dokončit svůj nový vynález.“

   ,,Tak se pochlub, ať se trošku rozptýlíme od toho pláče!“ vyzval jej Zpívánek.

   ,,Vymyslel jsem hladící ruku pro ty, co nemají nikoho, kdo by je pohladil.

Ze dřeva jsem vyřezal ruku, na ni našil jemnou látku a připevnil k ní mašličku.

Stačí ruku zavěsit na vhodné místo a lehkým popotahováním za mašličku ji rozhýbat.

Pak už jen stačí přiložit tvář,“ rozplýval se Tvořílek.

 

Zpívánek společně s Tichunkou nový vynález pochválili, jejich dobrosrdečnosti se hladící ruka zdála být užitečná.

 

   ,,Jdu spinkat!“ oznámila Tichunka a cestou do chaloupky popřála dobrou noc.

   ,,Ještě se chvilinku vyspinkáme, než přijde nový den, tak dobrou noc,“ odpověděl Zpívánek a vykročil do své postýlky.

   ,,Ještě netuší, co přinesu ráno za vynález, to budou teprve koukat!“ zamumlal pro sebe Tvořílek a šel si také chvilku zdřímnout.