Čaroděj Čepistón

Čaroděj Čepiston - Bílé koťátko

Čaroděj Čepistón seděl u potůčku a pozoroval tančící proud vody.

,,Co to? Kdo mě to volá? To není onen mládenec, který truchlil na paloučku?“ divil se polohlasně čaroděj.

,,Tento hlásek je zcela jiný. Musím zjistit, co se vlastně děje!“ dodal a vydal se za hlasem v podobě jakési mohutné kapky vody.

,,Odkud znáš mé zaklínadlo?“ zeptal se opatrně čaroděj děvčátka sedícího na břehu potoka.

,,Zrána tudy procházel mladík a prozradil mi nějaké zvláštní říkadlo. Prý, když jej vyslovím nahlas, přijde někdo, kdo mi pomůže.

A co to vlastně znamená?“ dodala dívka jedním dechem.

,,Stačí písmenka ve dvojici otočit a znáš tajnou šifr, zkus si to! Řeknu třeba, třeba- erstlčlk? Dokážeš toto slovo vyluštit pomocí mé šifry?

Dívenka se jen krátce zamyslela a důrazně odpověděla: ,,Lísteček!“

,,Správně, lísteček!“ zaradoval se čaroděj.

,,Teď už nic nebrání tomu, abych ti pomohl. Tedy pokud mi prozradíš, co tě trápí?“

,,Mé koťátko, bílé koťátko se zatoulalo. Hledala jsem ho, ale marně. Myslíš, že bys dokázal přivést mi ho zpátky?“

Čaroděj se postavil na hladinu potůčku a zaujatě se zeptal:

,,Jak vypadalo tvé koťátko?"

,,Vždyť ti to povídám, bylo celé bílé!“ kulila oči dívka a nevěřícně si čaroděje prohlížela.

,,Jé, to jsem tomu dal? Vždyť jsi mi to říkala,“ smál se Čepistón a opět se zeptal:

,,A povíš mi, kam se ti zatoulalo?“

Dívka se zamračila a udiveně kroutila hlavou.

,,Dobrá tedy, chtěl jsem tě rozesmá, nepovedlo se! Dám se tedy do práce, tedy do hledání! Podej mi ruku!“ sklonil se k dívence čaroděj a nastavil svou dlaň. Vlídně se usmál a kývl hlavou.

Děvčátko chvilku váhalo, ale pak si přisedlo blíž a položilo svou ruku na Čepistónovu dlaň.

Čaroděj zavřel oči a cosi zamumlal. Když oči otevřel, radostně děvčátku oznámil:

,,Tvé koťátko je asi tři míle odtud a je v pořádku. Zrovna teď si hraje s koťaty kočky Lebelinky.

,,Tak honem, jdeme!“ zvedla se dívka a mávala rukama, aby si Čepistón pospíšil.

,,Možná by bylo lepší, kdybych se pro koťátko vydal sám. Kdo nezná zaklínadlo, ten mě nevidí. Vezmu tvé koťátko a nikdo se nic nedozví,“ mrkal na dívku čaroděj.

,,No, nevím jestli je to rozumný nápad, ale proč né? Tak už jdi, na co čekáš?“ zlobila se dívka.

Čepistón se postavil, poklonil se dívence a vydal se směrem do města.

Netrvala dlouho a čaroděj byl zpět u řeky, kde na břehu seděla netrpělivá dívka.

,,Tak jsem našel tvé bílé koťátko! Je naprosto v pořádku a celé rozdováděné,“ oznámil čaroděj pyšně.

Protože dívka seděla zády a neviděla Čepistóna přicházet, zprvu se polekala, ale hned se postavila a natáhla k němu obě ruce.

,,Kde ho máš?“ vyděsila se a nechápavě kroutila hlavou.

,,Jejdiček, já ho tam zapomněl! To se mi stává, že občas někde něco zapomenu,“ špulil pusu čaroděj.

Dívka stála ani se nepohnula, jen koulela očima a pomalu otvírala pusu.

,,Ty chceš říct, že jsi tam koťátko zapomněl?“ otřásla se.

,,Když ona si ta koťátka tak krásně hrála. Chvilku jsem se na ně díval, a když mi přišlo, že je čas na návrat, pospíchal jsem za tebou. No a v tom kalupu se to stalo,“ řekl velmi vážně Čepistón.

Dívka pomalu mrkala očima a stále rychleji se nadechovala.

,,Neboj se, hned se tam vrátím a přinesu ti tvé bílé koťátko,“ slíbil Čepistón a za okamžik před dívkou stál s bílým klubíčkem, které mňoukalo.

,,Bělounku můj nejdražší,“ zajásala dívenka.

Čepistón ji koťátko opatrně podal a uctivě se poklonil.

,,To já tobě bych se měla poklonit,“ řekla radostně dívenka.

,,Moc ti děkuji čaroději Čepistóne, budu ráda, zůstaneš-li mým přítelem.“

,,Je mi ctí,“ poklonil se opět Čepistón a dodal:

,,Budu tě chránit, bránit a budu ti pomáhat.“

To jsi řekl moc hezky,“ pohladila dívka čaroděje po tváři a rozběhla se pěšinkou k domovu.

Ještě jednou se otočila a zvolala:

,,Brzy si tě zavolám, tvé zaklínadlo znám,“ zamávalo děvčátko a ztratilo se mezi stromy.

Čepistón se usadil na břehu řeky a dlouho do noci přemítal, jaké je to hezké pomáhat v neštěstí.

Než usnul, tiše promluvil:

,,Tam to tak vidím, že se na tomto světě zabydlím. Je tu dost lidiček, kteří budou potřebovat mou pomoc."

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.