,,To jsem já žížala. Majdalénko, Petříčku. Něco jsem našla.“
Petříček
,,No vidíš, Majdalénko, né strašidlo, ale žížala k nám jde. Pojď se podívat.“
Majdalénka
,,Já jsem se nebála, heč, jen jsem si chtěla hrát na schovku, víš?“
Petříček
,,Copak jsi našla, žížalo?“
Žížala
,,Poklad, určitě je to poklad. Tam pod strání.“
Petříček
,,Tak se půjdeme podívat, co ty na to, Majdalénko?“
Majdalénka
,,Nevím, na co nám bude dobrý poklad, ale když chceš, tak tedy jdeme!“
Žížala
,,Tady to je pod tímhle kamenem. Já jsem to viděla z podzemí.“
Majdalénka
,,Habaďá… a jak se k němu máme dostat my? Tenhle kámen přece neodvalíme!?“
Petříček
,,Já to zkusím, Majdalénko!“ Uhm hum. Ne, ne, ani se nehne!“
Žížala
,,Možná kdyby tu byl krtek, že bychom ty kuličky dostali ven?!“
Petříček
,,Kuličky, povídáš? My jsme tady kvůli kuličkám?“
,,A vlastně…, proč né?“
Majdalénka
Habaďá, tam jde Hřibák, ten by mohl kámen odvalit?“
,,Ahoj Hřibáku, prosím, pomůžeš nám s tím kamenem?“
Petříček
,,Jejej a je to. Ty jsi silák, Hřibáku! Kam jdeš? Zůstaň tu chvilku s námi?“
,,On mě neslyší? Jde pryč!“
Majdalénka
,,Hřibák není do společnosti, je to samotář. Ani slůvka nepromluví. Je to takový podivín.“
Petříček
,,Koukej, Majdalénko, na ty kuličky. Mě se zdají být hezké a tobě?“
Majdalénka
,,Já nevím. Potěžkám si jednu!“
,,Habaďa…, lehké zrovna nejsou!?“
,,Jou, jé…, Petříčku.., ta kulička mi vypadla a řítí se dolů ze stráně!“
Petříček
,,Co budeme dělat, vždyť může někoho zranit. Aá i ta moje se kutálí dolů z kopce, taky mi vypadla.“
Majdalénka
,,Pozor tam dole. Je tam někdo? Pozor!!“
Petříček
,,Žížalo, pomoc, prosím, pomoc nějak?!“
Žížala
,,Jak mám asi pomoci. Ani já ty kuličky nedohoním. Pomoc…, pozor…, tam dole…, pozor!“
Majdalénka
,,Přestaň už hulákat, musíme rychle něco vymyslet!“
Žížala
,,Co se dá dělat, když ty kuličky běží z kopce tak rychle?“
Petříček
,,Slyšeli jste to taky, jako kdyby se kulička o něco zastavila?!“
Majdalénka
,,No jó. I ta druhá. Snad nikomu neublížily?“
,,Jé, Petříčku, koukej, to ježek je zastavil. Má ty ostré, tvrdé bodlinky, takže ho to snad ani nebolelo?“
Petříček
,,To je hrdina, že? Pojď, Majdalénko, musíme mu poděkovat. Mohlo se stát neštěstí?!“
Majdalénka
,,Jo, jo a taky se budeme kutálet?“
Petříček
,,Raději ten kopec jenom seběhneme!“
Majdalénka
,,Děkujeme ti, ježku. Neudělali jsme to schválně.“
,,Jé, Petříčku, pozor, kutálí se na nás další kuličky! Uskoč!“
Petříček
,,Majdalénko, co se to děje, kdo to udělal?“
,,Pozor za tebou!“
,,Další a další, kutálí se zrovna na tebe! Majdalénko, utíkej!“
Majdalénka
,,Petříčku, ježku, pomoc, já už nemůžu, už…!“
Petříček
,,Minula tě. Sice jen o kousilínek, ale minula. Jsi v pořádku, Majdalénko? Ještě že ježek ty ostatní zastavil.“
Majdalénka
,,Kdo to udělal?“ Kdo je takový Ťululun?!“ Kdo je tam nahoře?“
Petříček
,,Hřibák, to byl Hřibák, koukni, jak si v klidu kráčí od toho kamene, kde jsme kuličky našli. A ještě má tu drzost jít k nám.“
Majdalénka
,,Proč jsi to udělal, Hřibáku? Co si myslíš? To není žádná legrace?! Co kdyby se někomu něco stalo. Ježka to taky bolí. Co tě to napadlo?“
Petříček
,,Kývá, že to neudělal. Že ty kuličky neposlal.“
Majdalénka
,,Tak kdo to tedy byl?!“
Krtečkova ,,Hatmatilka“
Majdalénka
,,No teda, to mě podržte!? Prý všichni dobře víme, že je krtek krátkozraký. Byl zvědavý, co se to tu děje a tak se přišel podívat. Myslel si, že odhazuje hlínu. Až když slyšel křik, všiml si, že to byly kuličky, ale ty už se kutálely po stráni dolů. Moc se nám všem omlouvá. Je mu to moc líto. Chtěl by to nějak napravit.“
Petříček
,,No naštěstí se nikomu nic nestalo. I když jsem se o tebe, Majdalenko, opravdu bál. No pojďme raději domů!? Ať si ty kuličky vezme kdo chce. Už je nechci vidět!“
……………………………………………………………………
Majdalénka
,,Tak to byl teda den, to ti povím!“
Petříček
,,Ten nejhorší! Jdu rychle spát, abych na to nemyslel. Dobrou noc, Majdalénko.“
Majdalénka
,,Máš pravdu, Petříčku. Dobrou noc.“
Mé motto:
Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.
Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.