Jak Petříček a Majdalénka pomohli zbloudilému drakovi

Petříček

,,Krásné ráno, krásný den, Majdalénko.“

Majdalénka

,,Krásné ráno, krásný den, Petříčku.“

Petříček

,,Ty někam jdeš, Majdalénko?“

Majdalénka

,,Jen se podívám před chaloupku, nadýchám se čerstvého letního vzdoušku a hned se vrátím. Dnes bychom mohli zůstat na mýtině a strávit den s našimi přáteli?“

Petříček

,,To bychom mohli? To je dobrý nápad.“

Majdalénka

,,Tak já juknu ven, třeba už tam někdo z nich je?“

,,Pomoc, Petříčku, pomoc, drak!“

Petříček

,,Neboj se, Majdalenko, už jsem u tebe. Kde si viděla draka?“

Majdalénka

,,Tam, tam je. Copak ty ho nevidíš?“

Petříček

,,No jo vidím a ty myslíš Majdalénko, že je to drak?“

Majdalénka

,,Podívej se na něj, jak je strašidelný a veliký!“

Petříček

,,Zkusím zjistit, co je zač!“

 Majdalénka

,,Né, Petříčku, počkej nechoď tam.! Neposlouchá! Zase mně neposlouchá.

,,Buď, prosím, opatrný!“

Petříček

,,Majdalénko, prosím, nekřič!“

,,Ahoj, velikáne. Kdo ty jsi, že tě neznáme?“

,,Majdalénko, on mi neodpovídá.“

Majdalénka

,,Mně říkáš abych nekřičela a sám křičíš!“

,,Pojď raději domů, zamkneme se v chaloupce a počkáme, až odejde!“

Petříček

,,Tak znovu! Ahoj, velikáne! Kdo jsi, odkud přicházíš a co tu hledáš?“

,,Glo,glo…, Majdalénko, on mě hodil do tůňky!“

Majdalénka

,,Já to vidím, Petříčku. Říkala jsem ti, aby jsi šel domů. Neposloucháš a teď to máš! Pojď honem! Pojď domů!“

Petříček

,,Jé, kdo jsi ty, panenko. Majdalénko, tady v tůňce je nějaká …, krásná, uhm, krásná panenka?!“

Majdalénka

,,Neboj se, Petříčku, jdu ti na pomoc!“

Mořská panenka

,,Správně, já jsem mořská panenka a ty jsi kdo?“

Petříček

,,Já se jmenuji Petříček a tohle je moje kamarádka Majdalénka. Bydlíme tady na mýtině, tam v té chaloupce. Kde jsi se tu vzala a kdo je on, ten velikán? Je to drak?“

Majdalénka

,,Honem, Petříčku, podej mi ruku. To víš, že je to drak a tahle nás určitě začaruje na něco ošklivého!?“

Mořská panenka

,,Nebojte se, nikdo vám neublíží. Tohle je můj kamarád, mořský koník. Je moc hodný. Vyšli jsme si spolu na výlet a zabloudili jsme.

Nejprve z moře do řeky, pak z řeky do potůčku, až jsme se ocitli tady u vás.“

Petříček

,,No vidíš, Majdalenko, to bylo strachu. Pořád ti říkám, všichni nejsou zlý!

Jenom já jsem teď mokrý, ale jsem rád, že už zase stojím na břehu.“

Majdalénka

,,Tak já se tedy omlouvám. Je takový veliký a stejně mi připomíná draka!“

Petříček

,,Prosím, Majdalénko, dej už pokoj. Raději vymysli, jak jim pomůžeme!?“

Mořská panenka

,,Nám už nepomůže nic a nikdo, snad jen zázrak?“

Petříček

,,Zázraky to my umíme, že ano, Majdalénko?“

Majdalénka

,,Nejsem si tak jistá. Ale koukni, Petříčku, jaké má ten drak upřímné oči.“

Petříček

,,To není drak, to je mořský koník!“

Majdalénka

,,Já vím, tak mě pořád neopravuj!“

,,Jsme na začátku světa, že? Začátek je vždy tam, kde něco končí, že mám pravdu? Tak se koukneme za humna, třeba tam končí zrovínka moře?“

Petříček

,,No Majdalénko, ty jsi skvělá!“

Majdalénka

,,Já vím, tak už pojď, ať tady ty dva nezdržujeme.“

Mořská panenka

,,Počkej, Petříčku, nechoď nikam! Vaše šiškové městečko je na začátku světa. Pohádkového světa. Na dně této tůňky je brána, která vede do řeky a druhá, která otevírá cestu do moří. Podíváš se  se mnou na dno, Petříčku? Já jsem moc veliká na to, abych se protáhla klíčovou dírkou a podívala se, co je za bránou.“

Petříček

,,Majdalénko, jdu s panenkou. Počkej tu na mě! Hned se vrátím!“

…………………………………………………………………………….

Petříček

,,Měla jsi pravdu, panenko. Jsou tu dvě brány. Ale jak je odevřeme?“

Mořská panenka

,,Musíš prolézt tou klíčovou dírkou a podívat se, co je za branou!“

Petříček

,,Jdu na to!“ Je tady moře, panenko. Moře je za touto bránou.“

Mořská panenka

,,Tak už jste zpět?“

Petříček

,,Majdalénko, prosím, dojdi pro mořského koníka. On už bránu otevře. Teď už víme, která je ta správná!“

Majdalénka

,,Já se bojím, Petříčku! Uteču raději domů!“

Petříček

,,Už se zastav, Majdalénko. Podívej mořský koník, už se potopil do tůňky! Doufejme, že se v pořádku dostane do moře?!“

Mořská panenka

,,Přišla jsem se s vámi rozloučit a poděkovat vám. Koník už je v moři a já se hned vydám za ním. Mějte se tu všichni moc báječně. Ahoj a děkuji.“

Petříček

,,No vidíš, to bylo strachu, Majdalénko. Nakonec máme kamarády až v moři!“

Majdalénka

,, Jsem z toho dnešního dne nějaká unavená. Ještě že už je večer, jdu si lehnout. Dnes usnu rychle.“

Petříček

,,Zítra už budeš na dnešní den vzpomínat jen v hezkém, uvidíš!? Tak dobrou noc.“

Majdalénka

,,Dobrou noc, Petříčku.“

 

Mé motto:

Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.     

(Původní pohádky, obrázky, písničky, příběhy, knihy, fotografie)

Pokud není uvedeno jinak, vše na těchto stránkách vytvořil

krejciladislav@gmail.com