Jak Petříček a Majdalénka jezdili na tříkolce

Jak Petříček a Majdalénka jezdili na tříkolce

Majdalénka

,,Ahoj Petříčku. Dnes mám pro tebe úkol. Můžeš mi dokázat, jak mě máš rád. Vymysli něco, na čem mě budeš vozit. Nějaké vozítko. Nóó…, habaďa“

Petříček

,,Chtěl jsem ti popřát krásný den, ale ty jsi mě předběhla. Přichystala jsi mi opravdu skvělý den. To se ti tak špatně spalo, nebo se ti zdál špatný sen?“

Majdalénka

,,Né proč? Jen se chci prostě bavit. A ty alespoň ukážeš, jak si vynalézavý a šikovný!?“

Petříček

,,No to se ti opravdu povedlo. Tak já se jdu ven porozhlédnout po něčem, co by uspokojilo tvé touhy!“

Majdalénka

,,Jen běž, Petříčku! Jen běž!“

……………………………………………………………………

Petříček

,,Ahoj Bedlynku…!?“

Bedlýnek

,,Ahoj Petříčku, proč jsi tak smutný?“

Petříček

,,Ale Majdalénka se prý chce bavit a já mám vymyslet a postavit něco, na čem jí budu vozit.“

Bedlýnek

,,A z toho jsi smutný?“

Petříček

,,Kdo by nebyl? Nemám sebemenší ponětí, co mám postavit, aby to samo jezdilo?!“

Bedlýnek

,,Počkej přece? Netruchli?! Viděl jsem jednou takový vozítko, mělo tři kola a jak frčelo?!“

Petříček

,,Tři kola říkáš? Vždyť já nemám žádné!“

Bedlýnek

,,A co ty velké knoflíky, co máte za chaloupkou. Neboj, něco vymyslíme?!“

,,Majdalénka se bude vozit jako princezna!“

Petříček

,,No jó, ale k čemu je připevníme, aby si Majdalénka mohla sednout? A čím je připevníme, aby se to nerozpadlo?“

Bedlýnek

,,Nech to na mně. K čemu to připevníme? To už vím! Podívej ta větev. Vpředu bude jeden knoflík jako kolo. Tady jak se to rozdvojuje budou dva knoflíky.

Jen mě nech přemýšlet, jak to připevníme!“

Petříček

,,Já myslím, že jediná možnost je, že nám ježek věnuje tři své bodlinky a těmi připevníme knoflíky k větvičce?!“

Bedlýnek

,,No to je nápad?“

,, Dojdu pro něho. Počkej tady, hned jsme zpátky!“

Ježek

,,Nikam nemusíš, jsem tady. Žížala vás slyšela a vše už mi pověděla.“

Petříček

,,No alespoň nám ušetřila cestu. A ty bys nám ježku daroval tři své bodlinky?“

Ježek

,,Proč né, když mě necháte také svést!?“

Petříček

,,No to je jisté, že se také povozíš.“

Bedlýnek

,,No jó, ale jak ježkovi ty bodlinky vytrhneme? Vždyť ho to bude bolet!?“

Ježek

,,Chvilku počkejte. Otřu se tady o ten pařez a vy si pak posbíráte, to co v něm zůstane!“

Bedlýnek

,,Jé hele koukej, Petříčku? Jsou tu přesně tři bodlinky! Ale nejdou vyndat?!“

Ježek

,,Ustupte já vám je vyndám a hned je zapíchnu do toho dřeva. Připravte knoflíky ať se trefím, rovnou do dírky!“

Petříček

,,Vedle! Ty jsi se netrefil!“

Bedlýnek

,,Říkal jsi, že se hned trefíš!“

Ježek

,,Někdy to nevyjde. Druhý pokus?!“

Bedlýnek

,,Jo jo, teď to vyšlo.“

Ježek

,,Tak jdeme na druhý knoflík!“

Petříček

,,Jo, už je tam druhý!“

Ježek

,,A hned třetí!“

Bedlýnek

,,No výborně, ježku! Myslím, Petříčku, že můžeš jít pro Majdalenku?! Je hotovo!“

Majdalénka

,,Všechno jsem viděla. Celou dobu vás pozoruji z okénka. Tak můžu nasednout?“

Petříček

,,Prosím, princezno, račte se posadit a frčíme. Budu tě tlačit.“

Bedlýnek

,,Nepouštěj Majdalenku z kopečka. Nemá jak zastavit!“

Petříček

,,Neboj, nejsem přece ťuňťa…!“

Majdalénka