Srdíčkové království - Snílek

 

   

,,Nezdá se ti Vendulko, že jsme zabloudili?“

   ,,To není sen, to je skutečnost!“

   ,,Podívej, na to prasklé srdce.“

   ,,Nevěstí nic dobrého, Vendelínku!“

Jak si tak princezna s princem povídali, ze dveří podivného stavení vyšla ještě podivnější postava. Na půl muž, napůl žena.

   ,,Kdopak nás to navštívil, má drahá polovičko?“ smála se nevlídně mužská polovina.

   ,,Sama princezna s princem Srdíčkového království, drahý,“ odpověděla s nadsázkou ženská část těla a hned hromově dodala:

   ,,Co tu chcete?“

   ,,Zabloudili jsme a tak bychom se rádi zeptali na cestu zpět do našeho království?“ promluvil skromně princ.

   ,,Takové rady se od nás nedočkáte!“ zazněla odpověď.

   ,,Že jsem tak smělá, kdo vy vlastně jste?“ osmělila se princezna.

Bouřlivý smích chlapoženy jako kdyby neměl nikdy ustat.

   ,,Jsme jedno tělo jedna mysl!“ pronesla v záchvatu smíchu mužská polovina.

   ,,Jsme podvod a lež?“ dodala ženská část.

   ,,Podvod a lež má také své království?“ zajímal se Vendelínek.

Jeho otázka ženochlapa ještě více rozesmála. Odpověď zazněla oběma ústy současně.

   ,,Království, jaké pak království? My vládneme rovnou celému světu, na rozdíl od vašeho království, které je pouze ve fantasii jednoho naivního snílka!“

Princ se udiveně podíval na svou sestřičku, nadechl se a dál nechal mluvit svou zvědavost.

   ,,Je tu třeba jen nepatrná naděje, že vy dva byste mohli změnit svůj názor?“

Také tato princova otázka vyvolala bezcitný smích.

   ,,Víte vy vůbec, jak si lidé váží jeden druhého?  Nemají k sobě úctu, ani za zrnko prachu! Proto se my dva nemusíme bát, že bychom někdy zanikli. Pokud na této planetě budou lidé, máme existenci zajištěnou. S tím nic neuděláte ani vy, ani nikdo jiný. Pouze lidé sami by to mohli změnit, ale ty jsou tak slabomyslní, že si budou navzájem škodit dnes, zítra i za sto let,“ vysvětlil ženochlap a neúprosně poslala princeznu s princem domů.

   ,,Tým tunelem co je za vámi se vraťte do svého království. Řekněte tomu naivnímu snílkovi, který si vás vymyslel, že ať napíše cokoli, tenhle svět stejně nezmění!“

Když došla Vendulka s Vendelínkem na zámek vše dopodrobna vylíčili svým rodičům.

Ač neradi, ale museli si přiznat, že nic a nikdo lidi na této planetě k dobrému neobrátí.

Král Láskyslav k tomu smutně dodal:

   ,,Od chvíle, co na tento svět vstoupili lidé, stále se jen bojuje, bojuje, nesmyslně bojuje. Tak to bylo, je a bude. Ti tvorové nemají tolik rozumu, aby se alespoň tolerovali, natož aby se domluvili.“

 

Srdíčkové království                                          Úvodní stránka