Jak Petříček a Majdalénka hýčkali broučka, co si ušil ostudu

Majdalénka

,,Krásný den, Petříčku. To je překvapení, že? Dnes jsem vzhůru dřív jak ty!“

Petříček

,,To asi né. Já už připravil snídani. Až se najíš, půjdeme se projít.“

Majdalénka

,,Zítra se mi jisto jistě podaří vstát dřív, než ty, Petříčku!“

,,To je dobrota. Jsem ráda, že umíš připravit tak dobrá jídla. Já bych to nesvedla.“

,,No tak já už jsem připravená. Můžeme vyrazit na procházku. To jsem zvědavá, kam mě dneska zavedeš.“

Petříček

,,To ještě sám nevím. Půjdeme, kam nás nohy ponesou.

Příroda je tak kouzelná, že si vůbec nelámu hlavu z toho, jestli uvidíme něco krásného.Vím, že to pro nás bude hezký den.“

Majdalénka

,,Řekla bych, že prožijeme něco výjimečného. Jo, jo, tuším cosi vzácného.

Jujky, tak jdeme!“

Petříček

,,Koukej, Majdalénko. Sousedka Myšinka už na své zahrádce zalévá květiny.“

Majdalénka

,,To ale není ten pravý zážitek. Dobrodružství nás teprve čeká.“

Petříček

,,To máš asi pravdu, Majdalénko. Krtek si oblékl nějaký skafandr, nebo co to je?“

Krtečkova ,,Hatmatilka“  

Majdalénka

,,Krtek říká, že už nechce být pořád za špindíru. Tento oblek déšť hned umyje a je zase čistý.“

Petříček

,,Slyšíš to taky, Majdalénko. Jako kdyby někdo plakal?“

Majdalénka

,,Počkej, počkej…! To se ozývá tam odtud, z druhé strany. Půjdeme se podívat!“

Petříček

,,Musíme si pospíšit, třeba je někdo v nebezpečí!“

Majdalénka

,,To je přece náš brouček Tondulka. A beruška Leňďulka. Co tu děláte, proč pláčeš, Tondulko?“

Brouček

,,Pozval jsem Lenďulku na procházku. Chtěl jsem jí ukázat palouček u sedmi sedmikrásek, ale zapomněl jsem cestu. Nepamatuji si, kudy se tam jde.“

Leňďulka

 ,,Říkala jsem Tondulkovi, že můžeme jít jinam. Třeba se jenom tak procházet, ale on je z toho celý smutný.“

Brouček

,,Nevím, co se to se mnou děje, ale v poslední době mi vynechává paměť.“

Petříček

,,Já ti povím, co to je! Láska! Za to se nestyď. Je to krásný.“

Majdalénka

,,Jujda…, Petříčku, poznávám tě. Tvé srdce je na pravém místě. Takže Tondulkovi pomůžeš?!“

Petříček

,,Pomůžu a rád. Něco mu poradím. Prosím, Majdalénko, můžeš vzít berušku kousek stranou? Děkuji.

Poslouchej, broučku. A nestyď se už. Vážně není za co.

Zítra touhle dobou má u sedmi sedmikrásek svůj koncert cvrček Lukášek. Proto by jste vaší návštěvu na palouček mohli odložit na zítra, kdy si můžete také zatančit. Dnes vezmi Lenďulku jenom tak na procházku a vůbec se netrap, kam dojdete. Když budete koukat kolem sebe, také uvidíte spoustu kouzelného. A když si k tomu budete povídat něco hezkého. Utrhni cestou kytičku, nebo raději dvě, tři a dej je berušce. Ať vidí, že jsi kavalír, jak se sluší.“

Brouček

,,Děkuji moc. Udělám vše jak říkáš.“

Leňďulka

,,Co vy dva tajnůstkáři? Co tu kujete?“

Brouček

,,Mám pro tebe překvapení, beruško. Pojď prosím se mnou, cestou ti vše povím.“

Majdalénka

,,Beruška mi říkala, že nám oběma moc děkuje. Jen nechápu, co jsme udělali tak zázračného, že se ti dva cítí tak zavázáni?“

Petříček

,,Já jo, Majdalénko!Brouček si myslel, že si ušil ostudu, tím, že zapomněl cestu na palouček, kde byl jen jednou. Zatím ještě netuší, že beruška s ním půjde kamkoli. A Lenďulka je ráda, že jsme se jim nesmáli.“

Majdalénka

,,Tak to vidíš, Petříčku. Tohle byl opravdu krásný zážitek. Takový od srdce, že mám pravdu?“

Petříček

,,Ty máš vždycky pravdu.“

Majdalénka

,,Já vím, jen tě zkouším, jestli si to pamatuješ? Hyhyhy.

Tak pojď, jdeme domů. Už je čas na večeři.“

Petříček

,, Na večeři a potom na hezouličké sny. Třeba jak zítra tančíme na paloučku u sedmi sedmikrásek na cvrčkově vystoupení.“

Majdalénka

,,Takové lišácké pozvání se nedá odmítnout. Šel jsi na to pěkně od lesa, jak se říká…, nó."

 

  

Mé motto:

Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.     

(Původní pohádky, obrázky, písničky, příběhy, knihy, fotografie)

Pokud není uvedeno jinak, vše na těchto stránkách vytvořil

krejciladislav@gmail.com