Očišťovna svědomí

Sluníčko se teprve kolíbalo na oblohu, když se Radovánek usadil u potoka.

,,Proč je trpavílek smutný?“ ozvalo se z druhého břehu.

   ,,Nejsem smutný, pouze přemýšlím, aby to bylo vymyšlené,“ zazněla odpověď.

,,Tak to jsme na tom stejně, ale mě se moc nedaří a co tobě?“

   ,,Já už to mám asi vymyšlené Tvořílku, jen si to tak představuji, jak to bude vypadat, až to bude hotové.“

 

,,Radovánku, Tvořílku, tak co jak jste se vyspali?“ volal jsem z dálky, a vesele si vykračoval přes louku, kde včera večer stála první instituce trpavílků.

 

Snad má rozjařená nálada způsobila, že za pár krátkých okamžiků byli u potoka všichni trpavílci.

Mě však zajímalo, co nevšedního vytvořil sám Tvořílek a proto jsem neváhal se svou otázkou.

 

Trpavílek se hned jal slova:

   ,,Vytvářím praktické věci, aby byly vytvořeny, pro nepraktické tvorečky. Tak například, pro náruživé spáče tu mám dřevěný polštář, aby je to od spaní odradilo. Pro nenasytné jedlíky oboustranně vypouklou lžíci, na kterou nic nenaberou, naopak pro velké pracanty kovové boty, které je odradí od veškerých činností nebo je alespoň přibrzdí!“

   ,,Tak to je skvělé,“ tleskali všichni trpavílci společně se mnou.

  

,,Podívejte, někdo sem přichází a bude přišlej, neschováme se, abychom byli schovaní?“ zvolala vylekaná Krasomálka.

 

   ,,Hečinky, budeme vyděšení trpavílci,“ zářila Chválinka.

,, Slibuji, že se budu snažit být vyděšená!“ dodala rázně Slibunka.

   ,,Mě je líto, že jsme na to nepřišli dřív,“ kýval hlavou Lítostníček.

   ,,Hlavně, že jsme na to vůbec přišli, teď se můžeme schovat, abychom byli schovaní,“ usmíval se Tvořílek.

,,Človíčkuje krokánek, doočkuji utíkánek!“ rozhodl Hatmatílek a letěl přímo ke své chaloupce.

 

   ,,Dobrý den pane, nevíte náhodou jak se zbavit smůly?“ promluvil z druhé strany potoka kudrnatý pihovatý klučina.

  

Stoupl jsem si vedle něho a jásavě jsem prozradil:

   ,,Máme prvního zájemce, hurá!“

,,S kým to mluvíte?“ zeptal se mě hoch vyděšeně.

,,Ty maličcí, co tu lítají, to jsou trpavílci z Moudré planety, to oni zde otvírají své instituce a první z nich je odběrna smůly,“ prozradil jsem směle.

 

,,A asi, jak? Jak takový hmyz může někomu pomoc?“ mračil se hoch.

,,To se budeš divit!“ oznámil mi Radovánek, který se mi usadil na rameni a já jeho slova pověděl mladíkovi.

 

,,Chaloupkuj kráčílek, chaloupkuj proměník!“ kýval důležitě hlavou Hatmatílek a mračil se na nezdvořilého chlapce.

,,Co to znamená, chcete říct, že ty mušky mluví, děláte si ze mě srandu!“ obořil se na mě klučina.

 

 Beze slova jsem ukázal za jeho záda, kde se zrovna malá chaloupka měnila do velikosti lidského domečku, i když opět měla opravdu podivné tvary.  

 

,,Co je to, co se to tu děje?“ křičel kluk a rozběhl se po louce zpět k vesnici, odkud přišel.

,,Tak a je to!“ poznamenal jsem tupě.

 

Přešel jsem potůček a usadil se na svém oblíbeném kameni. Rozhlížel jsem se po okolí a také jsem obdivoval krásu všech trpavílků.

,,Hečinky, asi se ti líbíme, když si nás tak prohlížíš, že mám pravdu? To ti chválím, a je to pochválené!“ smála se Chválinka.

,,Slibuji, že se ti nepřestaneme líbit, to ti slibuji, páč budeme pořád hýřit krásným půvabem, tak a je to slíbené!“ oznámila mi Slibunka.

 

Po chvíli jsem se zvedl a šel zkoumat díru ve stromálku, když jsem za sebou zaslechl příjemná slova.

 

,,Vrací se, pojď obříku, uvedeš ho do mé Odběrny smůly, ať je uvedený,“ jásal Lítostníček.

Když se dveře bez jakéhokoli přičinění otevřely, uvedl jsem hocha dovnitř a vesele pobídl.

 ,,Tak prosím, chlapče povídej, co tě trápí?“

  

,,Mám spousty smůly a chci, abyste mě jí zbavili. Ve škole si na mě všichni učitelé zasedli, dávají mi pořád samé pětky. Doma mě pořád hubují, prý vše dělám špatně, kamarády nemám, všichni ode mě utíkají!“

   ,,Je mi to líto! Víš milý hochu, ty nemáš smůlu, chybí ti píle a zodpovědnost. Svůj elán věnuješ špatným nápadům, a proto tě každý kritizuje. Kdybys dával ve škole pozor a doma se jen trošku učil, věř mi, že by ty známky byly naprosto jiné. Rodičům je líto, jak špatně se učíš a tak se to snaží dohnat rázností. A děti si samo sebou nechtějí hrát s někým, kdo netrápí svědomí, že je tak hloupý a svou hloupost svádí na druhé. Je nám tě líto, že jsi na to nepřišel sám, ale nepomůžeme ti!“ odříkal jsem slova Lítostníčka.

 

Když jsme přišli zpět mezi trpavílky, Lítostníček svým přátelům vylíčil, jak se věci mají.

Trpavílci Jásali, jen Tichunka odletěla ke své chaloupce a z terásky pozorovala nadšení.

 

Poskočil jsem radostí, vzal hocha za ruku a vedl jej k lesíku.

Cestou jsem trpavílkům nahlas vysvětloval, co má v úmyslu.

   ,,Založím OČIŠŤOVNU SVĚDOMÍ k tomu nepotřebuji stavět žádnou chaloupku. Mezi těmi půvaby přírody všem takovým vysvětlím a dokážu, jaký je svět krásný a že je to opravdu ostuda, jak se chovají, a také to, že zlo plodí jen hloupost, proto když se nebude učit, nepomůžou mu žádná kouzla.

A co je horší na takové jedince pak doplácí i spousta nevinných lidí.

 

 ,,To je krásný nápad," přitakávali trpavílci, jen Radovánek si tiše povzdychl:

   ,,Zase nedojde na mou Banku úsměvů!“

   ,,Ale ano, tvou banku chceme vidět hned teď, hned, jak vyléčím tady toho mládence!“ otočil jsem se na návštěvníka, kterému se má slova vůbec nelíbila, ale snad si uvědomil, že chyba není v ostatních lidech, ale v něm. Sdělil mi, že se vrací domů, a také slíbil, že vše napraví.

 

   Cestou k potoku jsem nasbíral dřevo, a když jsme dorazili k stromálku, vesele jsem Radovánkovi oznámil, že je ten správný čas stvořit jeho Banku úsměvů.

Trpavílek už na nic nečekal a za nedlouho se na druhém břehu potoka proměnila jeho chaloupka v další podivný dům, kterému jsme od této chvíle začali říkat BANKA ÚSMĚVŮ.

 

,, Chtěl jsem, ji mít velmi zvláštní!“ radoval se Radovánek, aby po chvíli svou instituci proměnil opět na malou chaloupku, která sama přebrodila potok a vrátila se na původní místo.

 

Já zatím z  nasbíraného dřeva udělal táborák, aby trpavílci viděli, také něco hezkého.

U tančících plamínků jsme si velice věcně popovídali.

Papánek…

 

Vymyslel jsem Větrníčka i jeho kamarády, trpavílky, vílky, skřítkovílky..., 

zvěromluvy, hvězdomluvy... aj.

Pohádky, písničky nejenom pro děti, fantasy příběhy...

 

Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyb.

Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchlit.      

Navštivte také stránku ,,PROJEKTY,,

Videa, klípky ZDE