Čaroděj Čepistón 

Zpěv Anna Klasová...vypráví, hudba, text Leon

 

Čaroděj Čepistón - Copánek

 

 

Na ostrohu střežil cestu z městečka až k horám hrad. 

Dnes je to zřícenina, kde v tajné komnatě v podzemí visí tajuplný obraz.

Zabydlel se zde náš hodný čaroděj Čepistón, který rád pomáhá lidem z nesnází.

A odkud že ví, kdy a kde se co děje. To onen tajuplný obraz mu vždy ukáže, co se kde děje a pokud nešťastník zná tajné zaklínadlo, čaroděj bez váhání přispěchá s pomocí.

Toho rána stál Čepistón u okna komnaty a koukal na jitřenku, když z obrazu zaslechl podivné zvuky.

Upřel zrak na obrázek, kde spatřil dospívající děvčátko, jak sedí na paloučku hned pod jeho hradem a pláče.

   ,,Jejej, taková panenka a ona je tak moc smutná. Podívám se za ní a zjistím, jak jí můžu pomoci?“ řekl si čaroděj.

V podobě velké dešťové kapky přistál přímo u plačící dívenky. Oslovit ji však nemohl, to proto, že nevyslovila jeho zaklínadlo. Když se však zaposlouchal do vzlykání nešťastnice, zaslechl v pláči tichá slůvka.

   ,,On mi ten mládenec lhal, zaklínadlo nefunguje. Pa-le-ri no-fu, takový nesmysl.“

   ,,Proč tak naříkáš, panenko, copak se ti přihodilo?“ zeptal se čaroděj a podal dívce kapesníček.

   ,,Kde ses tu vzal, ty jsi Čepistón?“ zeptala se panenka.

   ,,Ano jsem čaroděj Čepistón a pomáhám všude tam, kde se děje něco nehezkého!“ odpověděl dobrosrdečník a nabídl dívence ruku.

   ,,Řekneš mi, co se ti přihodilo, proč tak pronikavě pláčeš?“

   ,, To proto, že mi můj bráška a jeho kamarádi ustřihli jeden copánek, podívej!“ odpověděla vzlykající dívka.

   ,,Neplač, něco vymyslím, chlapcům vyčiním, aby věděli, že se to nedělá!“ řekl se zdviženým ukazováčkem Čepistón a hned se dál vyptával:

   ,,Jak se jmenuješ, panenko a odkud jsi?“

   ,, Říkají mi Adamko,  a můj bráška se jmenuje Jakub,“ vypověděla dívčina o poznání veselejší.

   ,,,Tvůj bráška musí být pěkné kvítko, když ti provádí takové věci?“ řekl rázně čaroděj.

   ,,Pořád mi něco provádí, je mu už sedmnáct, tedy jen o rok starší, ale pořád na mě vymýšlí nějaké lumpárny!“ rozplakala se opět Adamka.

   ,,Neplakej, najdu tvého brášku a naučím ho mravům!“ pronesl odhodlaně Čepistón.

  Vzal dívku do náruče a už spolu letí k městečku.

   ,,Jé, to je on, to je můj bráška!“ zvolala Adamka.

Čaroděj přistál přímo před ním a hned na hocha spustil:

   ,,Ty ubližuješ své sestřičce? Copak ty nevíš, že se dívkám neubližuje? Správný kavalír, gentleman, jim pomáhá. Co kdybych teď na oplátku provedl něco já tobě. Jak by se ti to líbilo?“

  Chlapec stál, ani nedutal, jen krčil obočí a koukal do země.

   ,,Tak co myslíš, troufneš si na mě, na místo toho, aby ses povyšoval nad dívku a ještě ke všemu nad svou sestřičku. Tu bys měl chránit tím spíš. Měli byste se navzájem podporovat, pomáhat si. No co mi na to řekneš?“ domlouval chlapci Čepistón.

  Hoch mlčel a jen občas se nesměle podíval na svou sestřičku.

   ,,Ustřihli jste Adamce její copánek, copak se tohle dělá? To správní kluci nedělají. Podívej se, jak jste jí ublížili!“ řekl tvrdě čaroděj.

Chlapec náhle vykoktal:

   ,,Sestřičko nezlob se, už to neudělám. Budu tě chránit, bránit před vším a všemi,“ sliboval hoch.

   ,,Teď asi budeme muset ustřihnout i ten druhý copánek, abych nevypadala jako strašidlo?“

   ,,To je pravda, vlásky dorostou. Hlavně si chlapče, pamatuj, co jsi slíbil. Když pak někomu opravdu ublížíš, často se to už nedá vzít zpět a ten někdo moc trpí, třeba jen kvůli marnivosti druhého!“ pronesl důležitě čaroděj.

   ,,Máš pravdu, je hezčí pomáhat nežli ubližovat, budu si to pamatovat,“ zadrmolil mládenec a rozběhl se kamsi do dálky.“

   Moc ti děkuji čaroději, věřím bráškovi, že už mi neublíží?“ řekla vesele Adamka.

   ,,Také já mu chci věřit. Teď už se s tebou rozloučím. Měj se moc krásně a i ty se Adamko snaž, abys nikomu neublížila.

Čaroděj Čepistón se vrátil hrad a protože už byl večer, vklouzl do postele.

   ,,Já zapomněl na kapesníček, který jsem Adamce půjčil na osušení slz. No, to není nic strašného,“ chlácholil sám sebe čaroděj a za chvilinku už spal.

 

Vymyslel jsem zvěromluvy a hvězdomluvy..., dále také vílky, trpavílky i skřítkovílky..., aj.