Upozornění: 

Pokud trpavílky navštívíme my lidé,nesmíme zapomínat, že po dobu návštěvy budeme stejně malincí jako naši hostitelé.

 

Galerie štěstí

Trpavílci a s nimi i skřítkovílek vítají nový den přípravami svých rezidencí.

Pouze Slibunka s Tichunkou sedí před svými chaloupkami a přemýšlí, jaká instituce v jejich městečku ještě chybí.

   ,,Tak jsem opět zde, přeji dobré ráno, vlastně celý den!“ volal obřík, který se do městečka trpavílků blížil tančícími kroky.

  Všichni přítomní obříka nadšeně přivítali a hned se vyptávali, co kdo má dělat, aby dnes konečně postavili Galerii štěstí.

   ,,Zatím se nerozptylujte, nejprve musím donést vše potřebné, až potom se pustíme do stavby!“ odpověděl obřík a s rychlostí větru začal shromažďovat vše potřebné.

   ,,Ahojda Tvořílku, dnes přicházíš jako poslední, co se stalo?“ mával Radovánek.

   ,,Ještě jsem dokončoval svůj nový vynález, podívej, není to krásné?“ chlubil se vynálezce.

   ,,Vidím, děravá dřevěná deska, nač je to dobré?“ tázal se Radovánek.

   ,,Každá dírka je jinak veliká, to proto, aby každý majitel mého měřítka hub přesně zjistil, jak velikou houbu našel. Navíc to může sloužit k samotné přepravě!“ vysvětlil nadšeně Tvořílek a názorně vše předvedl.

   ,,To je vážně velmi potřebná věcička!“ přidal se do hovoru skřítkovílek Dobrodílek.

   ,,Také žasnu natím, na co všechno nepřijdeš Tvořílku, ale neměl bys raději otevřít své Museum snů?“ ozvala se Krasomálka.

   ,,Museum je připravené, sny jsou dobře ošetřené, tak aby se k nim mohl každý z tvorečků vrátit, aby si je mohl znovu prohlédnout!“ odpověděl sebevědomě Tvořílek, odložil svůj nový vynález do trávy u potoka a šel pomáhat se stavbou Galerie štěstí.

 

   ,,Už víš, jaké štěstí budeš prezentovat?“ ptal se Slibunky Zpívánek.

   ,,Vím a slibuji, že budu mít vše, po čem tvorečkové touží, ale v žádném případě jim nemohu nic vnucovat. Každý si vybere dle svého rozumu!“

   ,,To je hezky řečeno, ale já si to stále neumím představit?“ přiznala se Krasomálka.

   ,,Slibuji, že brzy vše pochopíš, je to jednoduché. Každý z těch tvorečků vidí své štěstí v něčem jiném. Někdo chce být zdráv, jiný považuje za štěstí velké bohatství, další prosí štěstěnu, aby mu dopřála velkou rodinu, pár skromných si přeje věrnou lásku a tak dále a tak dále. Je toho spousta, co obyvatelé světa považují za štěstí, a já musím mít připravené expozice, nic mě nesmí zaskočit!

Tvorečkové najdou v mých vitrínkách inspiraci a pak už bude záležet pouze na nich, jak s ní naloží!“ vysvětlila Slibunka.

 

   ,,Tak prosím, vzácná trpavílko, můžete začít s přípravami expozic Galerie štěstí, je připravena,“ oznámil obřík a odkráčel s Tvořílkem k potoku podívat se na jeho nový vynález.

 

Slibunka společně s ostatními trpavílky nadšeně chystala vše potřebné tak aby do své instituce mohla co nejdříve uvést první tvorečky.

  Pouze skřítkovílek Dobrodílek se nemohl příprav zúčastnit pro velký zájem tvorečků trávit svůj čas v Báru osamělých duší. Snažil se pomoci také tím, že všem těm opuštěným doporučoval navštívit také Banku úsměvů, Pojišťovnu přání, Poradnu lásky, Odběrnu smůly, Očišťovnu svědomí, Museum snů, ale též Galerii štěstí.

 

   ,,Rád bych ještě postavil něco pro tebe Tichunko, máš představu, jakou instituci bys chtěla vlastnit?“ ptal se nesměle obřík.

   ,,Půjčovnu na pláč?“ odpověděla skromně trpavílka.

   ,,Sláva, Tichunka promluvila, Tichunka vyslovila své přání, Tichunka vymyslela krásnou krásnost, která tvorečkům hlavě uleví. To je báječné?“ volali trpavílci, ale také všichni přítomní tvorečkové a spolu s nimi i skřítkovílek Dobrodílek.

Papánek…

 

Vymyslel jsem zvěromluvy a hvězdomluvy..., dále také vílky, trpavílky i skřítkovílky..., aj.