Upozornění: 

Pokud trpavílky navštívíme my lidé,nesmíme zapomínat, že po dobu návštěvy budeme stejně malincí jako naši hostitelé.

 

Skřítkovílek Dobrodílek

Také dnes si trpavílci přivstali. Procházeli se po louce, aby našli vhodné místo pro své nové instituce.

 

  ,,Ahojda!“ volal od potoka Tvořílek, který nad hlavou mával kouskem látky.

   ,,Hádám, že přinášíš svůj nový vynález?“ tleskl Radovánek.

   ,,Velmi správně, přináším vám ukázat svou dvojponožku,“ jásal Tvořílek.

   ,,Nu, to je skvělý vynález a k čemu je to dobré?“ koulela očima Krasomálka.

   ,,Zkus v mé dvojponožce utíkat? Tvorečkům se bude líbit, pač jim obdarovaný neuteče!“ prozradil pyšně Tvořílek.

   ,,Mně je to líto!“ prozradil Lítostníček.

   ,,Co ti je líto?“ zeptala se nechápavě Krasomálka.

   ,,Hečinky, já vím, co mu je líto, hečinky,“ kroutila se s rukama v bok Chlubilka.

   ,,My bychom to raději slyšeli od Lítostníčka,“ otočil se Radovánek.

   ,,Mně je líto, že tvorečkové mají tolik nehezkých vlastností.“

   ,,Já ti rozumím, ať vymyslíme cokoli, ony tvorečky nezměníme! Vždy se k sobě budou chovat nevlídně až bezcitně!“ kývala Krasomálka.

  Lítostníček se tiše posadil do trávy, schoulil svou hlavu do dlaní a tiše pozoroval vlnky, které si tu tančily na hladině potoka.

 

   ,,Obřík přichází!“ upozornil Radovánek a mával na přivítanou.

   ,,Krásný den, co se stalo, že jste dnes tak smutní?“ zeptal se obřík, prohlížejíc si jednoho trpavílka po druhém.

   ,,Hečinky, napadlo nás, jestli to co pro tvorečky děláme, není zbytečné?“ odpověděla Chlubilka.

  

   ,,Nezapomeňte že, ani vy trpavílci, ani my skřítkovílci tu nejsme proto, abychom tvorečky napravovali, ale pouze proto, abychom těm co o to spojí, pomáhali!“ zasmál se zhluboka skřítkovílek, který si vykračoval podél potoka.

  Trpavílci na návštěvníka jen tiše hleděli, proto se dal do vysvětlování, proč vlastně přišel.

   ,,Přišel jsem vás požádat, zda bych nemohl obsluhovat v Baru osamělých duší? Důvod je prostý, vy trpavílci jste moc hodní, ale příliš seriózní. My skřítkovílci jsme také hodní, avšak rozvernější, což je pro opuštěné dušičky potřebnější.“

   ,,Máš tím na mysli, že v sobě máte trošku více zdravé legrace?“ poskočil Radovánek.

   ,,Přesně to jsem chtěl říct,“ přitakal skřítkovílek.

   ,,Mně je to líto!“ ulevil si Lítostníček.

   ,,Mě také, věř mi!“ přidal se Zpívánek a posadil se vedle něho.

   ,,Jestli je vám líto skutečnosti, že bych měl obsluhovat ve vašem baru, tak já se s omluvou odporoučím!“ uklonil se skřítkovílek.

 

Zpívánek se postavil a vroucně pravil:

   ,,Naopak jsem moc rád, že si přišel. Líto mi je naší snahy, která vyjde ve většině případů naprosto vniveč.

  Také Lítostníček se postavil a směle svého kamaráda doplnil:

   ,,Mně je líto skutečnosti, že většina tvorečků se v oněch ošklivostech libuje!“

 

Krasomálka přistoupila k návštěvníkovi.

   ,,Jak se vlastně jmenuješ?“

   ,,Dobrodílek?“ uklonil se skřítkovílek.

   ,,To je krásné jméno,“ promluvila po dlouhém čase také Tichunka.

   ,,Nu, teď záleží tady na Zpívánkovi zda ti Bar osamělých duší přenechá?“ špitla Krasomálka.

 

Zpívánek objal Dobrodílka okolo ramen a vedl jej k baru. Cestou mu povídal:

   ,,Podívej, tak plno tu je od chvíle, kdy jsme bar postavili. Budeš mít spoustu práce, ale já vím, že to zvládneš.“

   ,,Budu se snažit, ale chci se zeptat, opravdu ti nevadí, že mi bar přenecháš?“

   ,,Nevadí, otevřu si Bazar nálezů a ztrát, kde budu shromažďovat všechny dobré vlastnosti, které jednotlivý tvorečkové poztrácí, tak aby si je kdykoli kdokoli mohl odnést?“ odpověděl sebejistě Zpívánek.

   ,,Vůbec tomu nerozumím, ale dám se překvapit?“ uklonil se Dobrodílek.

Za bedlivého pozorování všech trpavílků se dal do obsluhování svých klientů v Báru opuštěných duší.

Papánek...