Srdíčkové království - Rozloučení

 

   

,,Tak jsme se tu sešli všichni obyvatelé Srdíčkového království,“ přivítal přítomné sám pan král a s úsměvem pokračoval.

,,Nic z toho co jsem udělali, nic z toho co uděláme, človíčky žijící na modré planetě nezmění.

Dál bude, druhého podváděl, obelhávat, okrádat.  Co je nejstrašnější, nikdy mezi sebou nepřestanou bojovat! Jako kdyby nestačily ony přírodní katastrofy či nemoci, se kterými musí den co den zápolit.

Proto jsem se jako král rozhodl, že své království ukryji tak, aby ho už nikdy nikdo z těch nezbedníků nenašel. Abychom si mohli spokojeně žít bez obav, že nám někdo ublíží skrze nějakou malichernost.

Kdyby raději svou energii věnovali na užitečnosti, kterých je na modré planetě více než dost.

Proč si každý nenajde své království, kde bude žít s lidmi stejného názoru a je to! Ať si tedy každý najde své království a ukáže, co dokáže. Ale ne silou, to je přece ubohost, ubližovat jinému jen proto, že má jiný názor.

O našem království už nikdy neuslyší, naše království navždy mizí ve fantasii.

Ten kdo chce žít raději s lidmi má poslední šanci odejít do jejich světa. Pokud zůstanete je to na věky. Chce někdo něco vzkázat do toho světa zloby?“ ukončil své povídání Láskyslav.

   ,,Myslím, že pan král řekl vše za nás, co myslíte, srdíčkovníci?“ usmíval se Láskykráska.

  Všichni jen mlčky přikyvovali, bylo jim smutno z toho, co se mino jejich království děje.

   ,,Raději si zatančíme, abychom na všechno to eané zapomněli, co říkáte?“ navrhl Šlapánek a poprosil Sofínku o tanec.

Král se ještě poklonil a pronesl svá poslední slova:

   ,,Srdíčkové království se vrací zpět do fantasie jednoho snílka, proto chci poděkovat všem lidem, kteří to s ostatními myslí dobře bez těch všech člověčích špatností.“

  Láskykráska přistoupila k Láskyslavovi také se poklonila a dodala:

   ,,Nesmíme zapomenout poděkovat onomu snílkovi, snad si na nás někdy vzpomene?“

 

Srdíčkové království                                          Úvodní stránka