Šlapánek si zabalil svůj uzlíček, vzal si svou špacírku a vydal se na dlouhou túru.
Chtěl najít cosi krásného, chtěl prožít cosi vzácného.
Cestou zachránil berušku z pavučiny a o kousek dál i pavoučka z louže. Trvalo jen pár krátkých okamžiků, než se ti dva skamarádili.
K večeru, když už sluníčko zapadalo za horizont, došel mladík na překrásnou mýtinu.
Všude krásné květinky, mech a také sedmikráskový kámen.
Za ním stála půvabná panenka, která Šlapánka vítala slovy:
,,Hezký podvečer, jmenuji se Rozumálka, také hledáš štěstí?“
,,Hezký večer, já jsem Šlapánek. Myslím, že štěstí jsem již našel v chaloupce u křivého smrku. Ale jde o to, jak si takové štěstí vlastně představuješ?“ koulel očima Šlapánek.
,,Střechu nad hlavou, dostatek vody, kousek políčka na pěstování pochutin a nějaké to sukno na šaty. Také mít k ruce pár plamínků ohně není marnivost.“
,,Máš opravdu nádherné představy o štěstí, takové skromné a přitom vzácné,“ zářil mládenec a pyšně dodal:
,,Rád bych ti ukázal přesně takové místo, o kterém jsi teď mluvila. Pokud by se ti tam líbilo, můžeš zůstat, ale musíš splnit jednu podmínku?“ kýval hlavou Šlapánek.
,,Tak dlouho bloudím po světě a nikde jsem nenašla místo, kde bych mohla žít beze strachu, kdo komu zase ublíží, kde bych si mohla užívat dny bez starostí, kdo kde zase vymyslí nějakou špatnost?“
mračila se panenka.
,,Tak to náš opravdu štěstí, že jsi došla až sem do Srdíčkového království. Tady najdeš to, co hledáš.
Lidé jsou tu dobrosrdeční, milí, pravdiví a s uctivou úctou jeden k druhému. Mohu ti nabídnout rámě a dovést tě k mé chaloupce u křivého smrku odkud je jen kousek, do chaloupky u zakrslého dubu?“ zeptal se skromně mládenec a podal panence kytici.
Kráčeli celou noc, a když s jitřenkou došli k chaloupce, panenka zářila radostí jako samotné sluníčko.
,,Tato chaloupka může být tvá, ale musíš uskutečnit sen, první sen, který se ti v ní bude zdát!“
,,Moc ráda, pokud na to budu stačit. Moc ráda uskutečním to, co se mi bude v chaloupce zdát,“ jásala panenka a vkročila do dveří.
Nový den přinesl Šlapánkovi překvapení.
Rozumálka zaťukala u jeho chaloupky a oznámila mu, že měla sen, jak pomáhá na zámku s moudrostmi týkající se štěstí Srdíčkového království, proto mládenci ještě jednou poděkovala a odešla na zámek.
Srdíčkové království Úvodní stránka
Mé motto:
Neplač nad tím, co jsi pokazil, vždyť nikdo nejsme bez chyby.
Avšak, co jsi neudělal, nad tím bys měl truchliti.